Ústředním prvkem instalace objektů a šperků je schránka (obal, skulinka, tajemný prostor). U některých je dovoleno nahlédnout dovnitř, v jiných je poklad zcela skrytý nebo jen v náznaku. Velký důraz je kladen na kontakt těla a objektu. Je použito tvarosloví, které pocitově vybízí diváka k dotyku a je na omak příjemné. Někdy slouží objekty jako hmatka, jindy fyzickým kontaktem ztrácí formu a deformují se. Skrze materiál, například ohýbanou kůži přes kopyto nebo vydlabané březové dřevo, dochází ke hře s iluzí prázdného a plného prostoru. Práci charakterizuje bohaté použití různých druhů materiálu jako je kůže, březové dřevo, stříbro, mosaz a 22 karátové plátkové zlato. Plátkové zlato je na šperk nanášeno v několika vrstvách bez následné fixace, čímž šperk při nošení zanechává na těle zlaté stopy. Množství použitých technologií vychází z jejich tradičního řemeslného využití, ale také naopak ze hry s materiálem a experimentu. 

Tvar oválu jako hlavní prvek instalace symbolizuje velice osobní šperk - medailon. 

Diplomová práce zhmotňuje osobní téma, vychází z nutné potřeby rekapitulace (sebereflexe) vlastní tvorby a odkrývá tak typický způsob, kterým autorka pracuje.

Tajemství prostoru je tedy metaforou člověka a jeho mysli v rozhodujícím okamžiku, kdy se potřebuje ohlédnout zpět, bilancovat a vykročit vpřed na další cestu. 

Při bližším prozkoumání divák nalézá a objevuje tajemství prostoru této diplomové práce.